• Přibližně 210 000 objednávek ročně

Historie magnetů

Historie magnetů sahá až do staletí před naším letopočtem. Dnes jsou magnety nepostradatelnou součástí každodenního života. Magnety představují oblíbenou dekoraci, praktickou pomůcku v dílně a v skladu a jsou nezbytné v elektrotechnickém průmyslu. Jak se však vyvíjela historie magnetismu a samotných magnetů? V tomto textu naleznete odpovědi na nejčastější otázky a přehled vývoje magnetů v průběhu staletí.
Obsah

Přehled historie magnetů

Historie magnetů je velmi složitá, proto zde uvádíme pouze nejdůležitější milníky.

Přírodní filozof Thales z Milétu objevil magnetovec kolem roku 600 př. n. l.

600 př. n. l.: Objev

V Řecku popisuje přírodní filozof Thales z Milétu ve svých spisech jako první přitažlivé síly magnetitu.

Podrobnější informace o objevu magnetitu naleznete u otázky Kdo objevil první magnet?.


Hippokrates z Kosu byl prvním léčitelem, který používal magnety.
Hippokrates z Kosu

460–370 př. n. l.: Léčivé účinky magnetů

Magnetům byly od počátku přisuzovány léčivé vlastnosti. Staří lékaři zastávali názor, že magnety dokážou z lidského těla vytahovat nemoci. K této myšlence je vedlo pozorování, že magnetické pole magnetu dokáže přitahovat předměty z železa i skrz dřevo. Prvním známým léčitelem, který magnety používal, byl Hippokratés z Kósu, jenž žil v letech 460–370 před naším letopočtem. Léčivé účinky magnetů však dosud nebyly vědecky prokázány. Více k tomuto tématu naleznete na naší stránce FAQ Mohu použít magnety pro šperky?.
Přesto hrají magnety v dějinách medicíny významnou roli. V moderní medicíně se magnety nacházejí například ve strojích pro MRI a v dalších aplikacích.




První kompas z Číny ještě nesloužil k navigaci.

2. stol. př. n. l.: První starověký čínský kompas

Již ve starověké Číně využívali Číňané magnetismus. Při hledání nefritu používali jakýsi kompas, aby našli cestu z hor zpět domů. Jehla starověkého čínského kompasu ze 2. století před naším letopočtem byla tehdy tvořena lžící z magnetitu, která ukazovala na jih. Tento kompas proto nesl název „Si'nan“, což v překladu znamená „ukazovat jižní směr“. Tato lžíce byla položena na desku s nápisy. Pomocí tohoto prapůvodního kompasu se v Číně předpovídala budoucnost, orientovaly se podle něj budovy a využíval se i v učení Feng-šuej. Později byl u „jižního ukazatele“ místo lžíce používán také tvar ryby nebo želvy. Tato varianta kompasu však byla příliš nepřesná pro navigaci.

Pokud Vás zajímá více informací o kompasu, najdete níže odpovědi na otázky Kdy byl kompas vynalezen? a Co způsobuje orientaci kompasové střelky?.


William Gilbert zjistil, že Země je sama o sobě magnet.

1600: Zemský magnetismus a vznik elektřiny

Dlouhou dobu existovaly tři hypotézy o vzniku magnetismu. Někteří učenci se domnívali, že určité předměty na zemském povrchu působí přitažlivě na magnetovec, jiní věřili v nebeský původ a další zastávali názor, že pouze samotný magnetovec je magnetický. V roce 1600 vyslovil lékař William Gilbert (1544–1603) hypotézu, že celá Země je sama o sobě magnetem. Tuto domněnku se následně podařilo ověřit modelovými experimenty.

Vývoj magnetů a elektřiny
Historie magnetismu a elektřiny je úzce propojena. Elektrický náboj byl objeven, když Thalés z Milétu v roce 600 př. n. l. třel jantar o kožešinu a tím přitahoval peří. Třením se jantar elektricky nabíjel. Thalés z Milétu si však tento jev ještě nedokázal vysvětlit. To objasnil až William Gilbert kolem roku 1600, téměř 2000 let po Thalétovi z Milétu. Tento jev nazval „electric“. Protože jantar se řecky řekne „élektron“, lze zde vystopovat původ tohoto pojmu.


Prvním umělým magnetem byl kompozitní magnet.

1730: První umělý magnet – kompozitní magnety

Až do 17. století byly přírodní magnety, magnetitové kameny, jediným zdrojem magnetismu. O umělých magnetech se poprvé hovořilo v roce 1730. Servington Savery při svých experimentech přišel na myšlenku svázat magnetické ocelové jehly dohromady. Tímto svázáním vznikl takzvaný kompozitní magnet. Zjistil přitom, že magnetická síla přetrvává i po šesti měsících. Tak vznikl permanentní magnet. Dále zjistil, že dva magnetické póly, pokud jsou spojeny, udrží pětkrát větší hmotnost než samostatně. Tento jev se uplatňuje také u podkovovitého magnetu.


François Arago dosáhl magnetizace železa pomocí vodičů, kterými procházel elektrický proud.

1825: Vývoj prvního elektromagnetu

Základem elektromagnetů je objev Françoise Araga (1786–1853). Pomocí vodičů pod proudem se mu podařilo zmagnetovat železo v blízkosti. Angličan William Sturgeon (1783–1850) vyvinul první elektromagnet ve tvaru podkovy tím, že navinul měděný drát kolem železného oblouku. Při průchodu proudu měděnými vodiči mohl magnet zvedat těžké železné předměty. Po odpojení proudu předměty z magnetu opět spadly. Do roku 1830 byly takové elektrické podkovovité magnety schopny zvedat předměty o hmotnosti až 500 kg.




Pomocí čtyř Maxwellových rovnic se určují elektrické a magnetické jevy elektromagnetismu.

1864: Maxwellovy rovnice

Fyzik James Clerk Maxwell způsobil v roce 1864 revoluci ve fyzice, když nalezl způsob, jak vypočítat všechny elektrické a magnetické efekty elektromagnetismu. Jeho dnes známé čtyři Maxwellovy rovnice slouží jako základní rovnice elektrodynamiky. Při svých pozorováních Maxwell rozpoznal, že elektrické a magnetické jevy se nevyskytují nezávisle na sobě. Více k tomuto tématu naleznete pod Maxwellovy rovnice v Magnetismu A–Z.




Slitina pro neodymové magnety byla objevena v roce 1982.

1982: Objev slitiny pro neodymové magnety

Neodymové magnety, jak je známe dnes, jsou vyrobeny ze slitiny neodym-železo-bor. Tato slitina je zkráceně označována jako NdFeB. Složení této slitiny bylo v roce 1982 nezávisle na sobě vyvinuto výzkumným oddělením automobilového koncernu General Motors Company a japonským fyzikem pevných látek Masato Sagawa.
Většina magnetů v našem sortimentu jsou neodymové magnety na bázi slitiny neodym-železo-bor. Více informací o výrobě neodymových magnetů naleznete na naší FAQ stránce věnované výrobnímu procesu neodymových magnetů.



Kolik druhů magnetů dnes existuje?

Kromě přírodních magnetů existují dnes také uměle vyrobené magnety. U těchto magnetů se rozlišuje především mezi permanentními magnety a elektromagnety.

Permanentní magnety

Permanentní magnety jsou také označovány jako permanentní magnety. Permanentní magnety jsou vyrobeny z magnetizovaného feromagnetického materiálu a vyrábějí se průmyslově. U tohoto typu magnetů zůstává magnetizace trvale zachována, a to i po vypnutí magnetického pole, kterým byly magnetizovány. Pro své magnetické pole navíc nepotřebují žádný elektrický proud. Mezi permanentní magnety patří neodymové magnety a feritové magnety z našeho sortimentu. Více informací o tomto typu magnetů naleznete v Magnetismu A–Z v části Permanentní magnet/permanentní magnet a na stránce FAQ feritové vs. neodymové magnety.

Elektromagnety

Na rozdíl od permanentních magnetů vyžaduje elektromagnet ke vzniku magnetického pole elektrický proud. Elektromagnety se využívají především v průmyslu, protože je možné je podle potřeby zapínat a vypínat a proud umožňuje regulaci síly magnetického pole. Další informace o tomto typu magnetů jsou k dispozici v části Magnetismus A–Z pod heslem elektromagnet.
Více o rozdílu mezi permanentními magnety a elektromagnety naleznete také na naší stránce s často kladenými dotazy Elektro- vs. Permanentmagnet.





Zajímavé otázky týkající se objevu magnetů a magnetismu


Magnetické kameny vznikají z lávy obsahující železo, která na povrchu chladne.
Magnetické pole Země

Jak vznikají přírodní magnety?

Největším známým magnetem je samotná Země. Naše modrá planeta disponuje totiž také magnetickým polem. Toto geomagnetické pole vzniká uvnitř Země, přesněji v jejím vnějším jádru. Láva ve vnějším jádru obsahuje roztavené železo a nikl. Díky složitému souběhu rotace Země a proudění těchto tekutých kovů vzniká elektrický proud, který následně generuje magnetické pole. Když se tato železitá láva dostane na povrch Země, smísí se s oxidem uhličitým a následně ztuhne. Tím vzniká magnetit, oxid železitý. Tyto kameny z magnetitu si uchovávají přirozeně vzniklé magnetické pole i po vychladnutí. Magnety tedy vznikají díky vulkanismu.

Poznámka: Skutečnost, že Země je sama o sobě velkým magnetem, zjistil lékař William Gilbert až v roce 1600.

Kdo objevil první magnet?

Podle dochovaných pramenů objevil přírodní filozof Thales z Milétu kolem roku 600 před naším letopočtem účinky magnetovce. Přitažlivost přírodních magnetických kamenů vysvětloval tím, že musí mít duši, protože magnety působí neustále a vyvolávají pohyby podobné těm u živých bytostí. Po Thaletu z Milétu se však žádné jeho vlastní zápisy nedochovaly. Zdrojem těchto poznatků jsou spisy pozdějších řeckých filozofů. Protože Thales z Milétu byl prvním člověkem, který si vědomě všiml jevů elektřiny a magnetismu, začíná s ním také historie elektro- a magnetické fyziky.

Magnetické kameny mají přirozené magnetické pole.

Odkud pochází slovo magnet?

Při zkoumání původu označení magnet a magnetismus nabízejí různé zdroje dvě možnosti:
  1. Označení vychází z objevitele magnetitu. Na tuto teorii odkazuje spis Gaia Plinia, římského přírodovědce. Ten v roce 77 n. l. popisuje, že řecké označení magnetitových hornin „lithos magnes“ je odvozeno od řeckého pastýře jménem Magnes. Tento pastýř údajně náhodou objevil magnetit, když se mu při výstupu na horu Ida přichytily k železnému hrotu hole a k hřebíkům v botách kusy této horniny. Tato verze s pastýřem Magnem je však pouze legendou.

  2. Označení vychází z místa nálezu magnetitu. Magnetit byl mimo jiné nalezen v Magnisii, oblasti v Řecku. Dalším možným nalezištěm je starověké město Magnésie v dnešním Turecku. Obyvatelé obou těchto míst byli nazýváni Magneti.

Kdy byl vynalezen kompas?

U kompasů používaných k navigaci se rozlišuje mezi mokrým a suchým kompasem. Mokrý kompas byl v Číně znám již od starověku. Pro navigaci však Číňané začali používat tzv. jižní ukazatel až v 11. století. Mokrý kompas se také nazývá jižní ukazatel, protože hlavním směrem na kompasu byl označen jih. V roce 1269 vynalezl Petrus Peregrinus de Maricourt magnetickou jehlu, která byla v suchém kompasu upevněna na čepu. Tento vynález popsal ve svém díle "Epistola de magnete". Ve 13. století pak vznikl dnešní kompas s charakteristickou růžicí světových stran.

Čím je určena orientace kompasové střelky?

Také samotná kompasová střelka je magnetická a orientuje se podle magnetického pole Země. Protože se severní a jižní pól navzájem přitahují, oba konce střelky kompasu jsou přitahovány k zeměpisnému severnímu nebo jižnímu pólu. Červeně označená část střelky proto vždy ukazuje na sever, bez ohledu na to, jak kompas otáčíte. Toto vysvětlení orientace kompasové střelky podle zemského magnetického pole bylo však objasněno až Williamem Gilbertem kolem roku 1600.

PRÉMIOVÉ STAHOVACÍ PÁSKY
Další obchod týmu supermagnete
Objevte nyní
Vysoce kvalitní plastový kabelový vázací pásek pro upevnění trubky ke sloupu