Diamagnetická voda

V tomto videu je cílem demonstrace efektu Diamagnetismus. Diamagnetismus představuje chování látky, při němž se vytváří vnitřní magnetické pole namířené proti vnějšímu magnetickému poli. Toto chování vykazuje každá substance. Pozorovatelnost je však dána pouze u těch látek, u nichž nedochází k překrytí diamagnetismu paramagnetismem (zesílení vnějšího pole vnitřními procesy) nebo feromagnetismem. Ve srovnání s jinými druhy magnetismu je diamagnetismus velmi slabý.

Zvláště diamagnetické látky: měď, bismut, zlato a stříbro. (Zdroj: Stöcker, Taschenbuch der Physik, 5. opravené vydání 2004)

Nejsilnější diamagnetický moment vykazuje bismut. (Zdroj: Wikipedia)

Moje video ukazuje čtyři na sebe položené magnety Q-20-20-10-N. Pro lepší držení celé sestavy bylo mezi druhý a třetí magnet vloženo malé kovové tělísko, v tomto případě železný nůž.

Magnety byly drženy nad skleněnou miskou, která byla naplněna vodou až po okraj. Vzdálenost mezi hladinou vody a spodní stranou magnetu činila přibližně 1 až 2 mm. Kamera byla umístěna před skleněnou miskou, pohled byl veden v nízkém úhlu směrem vzhůru, aby byla viditelná spodní strana vodní hladiny. Vzhledem k tomu, že při tomto nízkém úhlu docházelo k úplnému odrazu, lze vyloučit, že pozorovaný efekt je pouze odrazem spodní strany magnetu.

Za skleněnou miskou ležel na stole bílý list papíru (nebyl přímo viditelný, pouze v odrazech vody). Za skleněnou miskou se přímo za papírem nachází tmavě zelené pozadí (osvětlení se v něm odráží).

Přiblíží-li se magnetické pole k vodní hladině, vznikne malý důlek. Tato prohlubeň je viditelná pouze nepřímo: Protože hladká vodní hladina odráží tmavé pozadí, zatímco malý výstupek odráží bílé papírové podložky, je zřejmé, že došlo k deformaci vodní hladiny.

Pro doložení, že tento efekt nevzniká dotykem magnetů s vodou, byly magnety záměrně uvedeny do kontaktu s hladinou vody. Okamžitě je možné vidět spodní stranu nejspodnějšího magnetu.

Pohyb magnetů nad vodou ukazuje, že efekt závisí pouze na poloze magnetů.

Další výzkumy ukázaly, že tento efekt vytlačování vody v nehomogenních magnetických polích je silnější než v homogenních, jaké byly použity zde. Efekt by bylo možné zesílit použitím silnějších magnetů. Také ještě nehomogennější pole by tento efekt dále zvýraznilo.

Na tomto místě bych chtěl výslovně vyloučit možnost, že by Mojžíš u Rudého moře tímto způsobem vodu vytlačil. Magnetické pole, které by k tomu bylo dostatečně silné, pravděpodobně vzniká pouze v (neutronových) hvězdách.